Myšlenka z nedělního kázání o 3. neděli adventní

Myšlenka z nedělního kázání o 3. neděli adventní

(Lk 3, 10-18)

Každý den nám přináší spoustu úkolů, shonu a zaměstnání duše i těla. Z práce přijdeme domů a znovu ta otázka: "Co udělat dřív?" Vidím to v práci, když nastává čas blížící se Vánocům, tak se úkoly "shora" jen valí. Jak říká jeden můj známý vrcholný manažer: "Lidem nesmíš dát klid, musíš je udržovat v poklusu." Drazí přátelé, ale je doba Adventní, kdy bychom se měli ztišit a zklidnit. Samozřejmě, vrtochy vrcholných manažerů nezkrotíme, ale zkusme se zamyslet nad tím, co je důležité.

Naši nejbližší touží po naší přítomnosti, naši nejbližší nás chtějí celé, naši nejbližší nám přece musí stát za to, abychom nechali úkoly a stres všedního dne přede dveřmi našich domovů a doma byli těmi, kteří mají čas jen pro ně. Ale to není věcí veličiny času nebo místa, ale vnitřního nastavení. Být zde pro Tebe, pro vás. Tuto vnitřní svobodu - rozhodnutí pro nejbližší nám nemůže vzít nikdo.

Zkusme v této době, kterou nám nabízí přicházející Spasitel, vnitřně ztišit všechna volání a stres všedního dne a nastavit se na "vlnu" těch nejbližších. Uslyšíme volání po lásce, času a třeba jen pohlazení. Buďme tam, kde je nás potřeba a kam patříme. Amen.

"Stále naříkáme, že máme málo času, ale žijeme tak, jako bychom ho měli nazbyt."

(Seneca)