Myšlenka z nedělního kázání o 29. neděli v mezidobí

Myšlenka z nedělního kázání o 29. neděli v mezidobí

(Iz 53,10-11; Žl 33; Žid 4,14-16; Mk 10,35-45)

Drazí přátelé, kdo z nás by nechtěl mít v životě úspěch, být slavný a veliký? Ježíš nám dnes dává návod, jak toho dosáhnout. Ale není to divný návod? "Kdo chce být mezi vámi veliký, buď vaším služebníkem!" Cožpak cesta k úspěchu a slávě není právě opačná? Cožpak se neříká, že ten, kdo chce být úspěšný, musí zapomenout na všechny a všechno okolo sebe? Přece ten, kdo vládne si nechává sloužit. A proti tomuto lidskému pořekadlu stojí Ježíšova slova a Jeho příklad: "Kdo se mezi vámi chce stát velikým, buď služebníkem všech." Ježíš neodsuzuje touhu po velikosti nebo vyniknutí, ale těmto snahám dává nový rámec. Neusiluj o velikost panování, ale raději chtěj lidem okolo sebe sloužit. Tím se staneš velikým a prospěšným.

Kdyby o ceně člověka rozhodoval jen úspěch a dravá ctižádost, tak by to byla krutá rána pro všechny nectižádostivé, méně zdatné nebo nemocné. Ale Ježíš dává rovnou šanci všem. Velikost není v dravosti nebo velikosti, ale ve službě a pomoci. Může to být životní program úspěšných a velikých v lidských očích? Může. Vždyť i Kristus - Bůh o sobě řekl: "Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sám sloužil." A to je Bůh, nejen člověk.

Náš život v následování toho největšího Služebníka - Krista spočívá ve službě v malém i velkém. V poselství Krista nejde o to, abychom ostatní předháněli, konkurovali si, nebo toužili porážet lidi okolo sebe. Ale abychom vnímali každého jako sobě rovného - svého bližního, kterému mohu podat pomocnou ruku. Myslím, že všichni vnímáme tu revolučnost Kristových slov.

Pokud někdo zaměří svůj život na boj o úspěch a válcování "nepřátel", ten sám chřadne a nikdy nemůže najít cestu, která vede ke spokojenému a smysluplnému životu. Jsou jen dvě cesty lidského života. První je cesta velikosti postavená na opomíjení ostatních a šlapání po jejich životech. Druhá je cesta velikosti ve službě.

Ta druhá cesta nás může naučit ještě jedné věci, kterou ta první nezná. A to lásce. Ten, kdo chce sloužit, musí to dělat laskavě a hlavně rád.

Na cestě ke Kristu nepřekáží být úspěšným, slavným nebo velikým, ale pamatujme vždy na Jeho slova: "Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil."

Když se tímto budeme řídit, tak nemineme tu pravou cestu. Amen.

                                                                                               Raději srdce beze slov, než slova bez srdce.

                                                                                                                                              (africké přísloví)