Myšlenka z nedělního kázání o 28. neděli v mezidobí

Myšlenka z nedělního kázání o 28. neděli v mezidobí

(2 Král 5,14-17; Žl 98; 2Tim 2,8-13; Lk 17,11-19)

Na cestě do Jeruzaléma procházel Samařskem a Galileou.Když přicházel k jedné vesnici, šlo mu vstříc deset malomocných; zůstali stát opodála hlasitě volali: "Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!" Když je uviděl, řekl jim: "Jděte a ukažte se kněžím!" A když tam šli, byli očištěni.Jeden z nich, jakmile zpozoroval, že je uzdraven, hned se vrátil a velikým hlasem velebil Boha;padl tváří k Ježíšovým nohám a děkoval mu. A to byl Samařan.Nato Ježíš řekl: "Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět?Nikdo z nich se nenašel, kdo by se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?"Řekl mu: "Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila."

Můj otec vždy vyznával životní filozofii: "Bůh, pokání, kostel, to vše až po dovršení věku padesáti let." Můj otec se dožil věku 48 let.

Jak i my často odkládáme spoustu věcí. Vidíme to i na profánních věcech. Třeba výměna letních pneumatik za zimní na našich automobilech. Také si říkáme, že je čas, až nasněží, zamrzne. Skutečně? Není lépe být připraven? Není to lépe udělat nyní, když nás budoucnost může nemile překvapit ze dne na den?

Často se ohlížíme zpět nebo naopak pořád kupředu. Avšak nejsme schopni pochopit, že to rozhodující se děje právě teď a nyní. Jako dnes v evangeliu. Jen jediný z deseti uzdravených pochopil, že díky musí vyjádřit ještě dnes, kdy byl uzdraven. A díky tomu se setkal s Ježíšem. Možná se i některý z těch zbývajících devíti vrátil, ale už nemusel zastihnout Ježíše. Mohli se v budoucnu minout.

Neodkládejme důležité věci svého života na neurčito. Nehleďme tak moc zpět nebo kupředu. Zkusme žít plně přítomný čas. Láska, odpuštění, poděkování, pomoc má největší sílu v přítomnosti. Nedělejme chybu mého otce, který důležité setkání s Bohem odkládal.

Žijme dnešní den se vším, co přinesl. Nenosme si do následujících dní života to, co nás tíží a každý den zkusme žít tak, jako by už byl ten poslední. Usmířený, bez dluhů srdce.

Kéž nám dá Bůh sílu se toto naučit a žít. Věřme, že budeme spokojenější. Rydlo svého života máme v ruce nyní a teď. Zaznamenáváme své kroky dnes a ukazujeme lidem i Bohu to, jací jsme nyní. Ne to, jací jsme byli nebo jací budeme. Největší překážkou křesťana na cestě za Kristem jsou slova "Až" a "zítra." Amen.

                                           Viděl jsi dnes ráno nebe? Viděl jsi své blízké? Viděl jsi dnes sebe? Viděl jsi vůbec dnešní den?