Myšlenka z nedělního kázání o 18. neděli v mezidobí

Myšlenka z nedělního kázání o 18. neděli v mezidobí

(Řím 8, 35. 37-39)

Každý z nás, kdo se rozhodne pro následování Krista, stává se zároveň prorokem a zrcadlem Božím. Často se cítíme v tomto světě sami. Jakoby opuštění. Apoštol Pavel nám však dnes říká: "Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy?"

Proto se ptejme, jak vypadá "standardní" křesťan v očích tohoto světa: Chodí v neděli do kostela, pulíruje o Dušičkách hroby, zdráhá se použít sprosté slovo, nedívá se na sprosté filmy, je nudný a neustále někoho poučuje. Je to tak? Buďme upřímní a přiznejme si, že mnoho křesťanů setrvá v této rovině po celý svůj život.

Jsou nudní, protože neupřeli své oči na Ježíše, ale na obrázky, knížky, faráře, tradici své rodiny a na sebe.

Jak se změnit? Pokud si všimneme slov apoštola Pavla, tak on dnes vyzdvihuje slovo "láska Kristova, Boží láska v Ježíši Kristu." Láska, to znamená objevit někoho mimo sebe. Vnímat někoho mimo sebe a pravá láska vyvýší někoho nad sebe.

Pokud budeme hledět jen na sebe, tak budeme skutečně jen ti návštěvníci kostela a čističi hrobů. Až uvidíme Krista ve svém životě, budeme vidět dál a zřetelněji. Staneme se proroky a zrcadlem Božím. Protože už nebudeme vyprávět o svých tradicích, ale o Kristu, který je tou hvězdou nehasnoucí. Hvězdou, za kterou stojí za to jít. Budeme těmi, kteří vidí dál. Nebudeme nudní a nebudeme sami. Kristus bude v nás a my budeme v Kristu. A hlavně máme šanci se stát lepšími lidmi. A pamatujme, že jediné co nás může odloučit od Boha, je naše přebujelé Já. Amen.

                                                                                                                  To co jsme, křičí tak, že není slyšet, co říkáme.

                                                                                                                                                                   P. Ladislav Kubíček