Myšlenka z kázání o Zeleném čtvrtku (památka Večeře Páně)

Myšlenka z kázání o Zeleném čtvrtku (památka Večeře Páně)

(Ex 12,1-4.11-14;Žl 116; 1Kor 11,23-26; Jan 13, 1-15)

Drazí přátelé, Ježíš se dnes učedníků ptá: "Chápete, co jsem vám dnes učinil?" Já jsem vám sloužil a zanechal sám sebe vám v Eucharistii. Neste mě v sobě a jednejte také tak.

Ruku na srdce. My často rádi posloužíme, ale nejraději skrze někoho jiného. Naše ruce si šetříme, abychom použili rukou někoho jiného. Možná nám třeba dobrá vůle nechybí, ale často nevíme jak a kde. Těch viditelných a křiklavých pomocí, které známe z pohádek, zase tak mnoho není. Kouzelných dědečků také už se po světě tolik nepohybuje. A často vidina skutků téměř kosmických také není tak obvyklá. Tak raději mávneme rukou a stáhneme se do sebe.

Možná i tato doba je docela dobrou Getsemanskou zahradou a Večeřadlem, kde právě větší samota a uklidnění, nám pomůže objevit to pole působnosti naší pomoci v tom všedním a často opomíjeném. Ale přesto nejdůležitějším. Všimněme si dnes Krista. Nevystupuje na širých pláních, nekáže zástupům, a přesto zanechává to největší - sebe sama pro naši posilu a náš život.

Velmi často se setkáme i u sebe s tím, že nevíme jak nabídnout pomoc a nebýt dotěrný. Víme, jak je těžké třeba ve chvíli zármutku druhému člověku vyjádřit soustrast. Být oporou a nebýt netaktní. Možná na to někdy jdeme z jiné strany, než bychom měli. Zkusme se zase vrátit k dnešnímu poselství Zeleného čtvrtka. Kristus nabízí sám sebe a člověk jej může, ale nemusí přijmout. To je základní výchozí bod pomoci. Nabídnout sám sebe, svou blízkost a hlavně nevnímat sebe jako toho, který je v té chvíli nejdůležitější. To nám otevře oči, abychom se soustředili na druhého člověka a otevřeli se mu. Zkusme také v těchto chvílích odhodit náš pohled na věc a dívat se svět očima toho druhého. Přát dobro a ukrojit si svůj čas pro druhého člověka, aniž bychom se dívali na hodinky. A hlavně také zahrnovat druhé do svých modliteb - svěřovat je Božímu náručí.

Přeji nám všem, abychom ve světle událostí Zeleného čtvrtka po vzoru Ježíše Krista uměli a naučili se dávat ze sebe to nejlepší. Abychom se naučili nabídnout sebe sama tam, kde je nás potřeba. Abychom se naučili méně mluvit a více naslouchat. Aby nám nebylo líto času, který darujeme druhým. A hlavně, abychom měli snahu sami sebe proměňovat v lepšího člověka a lepšího učedníka Ježíšova. To potom lépe uvidíme, uslyšíme a budeme vědět, kde můžeme pomoci.

                                                                                             Naše dokonalost je v tom, že si uvědomujeme svou nedokonalost.

                                                                                                                                                                                              (sv. Augustin)